Jako motýl

25. prosince 2017 v 2:01 | Rein Snítka |  Myšlenky
"Melodie srdce" je první téma, ke kterému jsem se odhodlala napsat příspěvek. Snad najdu odhodlání i k některému dalšímu z těch následujících.

Srdce je pomíjivé a zároveň dokáže být stálé - připadá mi, jako by to byl takový malý živý paradox, který pohání naše životy, udává naše motivace a základy našim rozhodnutím.

Někdy dokáže udržet stejný cit - stejnou melodii - po celé roky, vybrousí jej k dokonalosti, stane se ryzím a neotřesitelným... Dokud není něčím zásadním narušen rytmus.

Jindy jako by se nemohlo rozhodnout pro jeden styl a mění melodii a znění jednu po druhé v rámci minut. Je třepotavá, nestálá...

Záleží ale na nás a na našem hlasu rozumu, zda svá srdce budeme poslouchat či nikoli. Jestli se pokusíme onu melodii následovat jako motýla létajícího nevyzpytatelně nad našimi hlavami, nebo si na něj raději vezmeme síťku...?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blondie Blondie | Web | 25. prosince 2017 v 2:28 | Reagovat

Nacházím v těch pár řádcích jakous sladkobolnou poezii. Síťku raději nech doma, sundej boty a utíkej za motýlem. On ví, kde máš být

2 nudistka nudistka | Web | 25. prosince 2017 v 10:45 | Reagovat

Navrhuji síťku nechat doma a nechat si volnost.

3 Eliss Eliss | Web | 25. prosince 2017 v 11:19 | Reagovat

Myslím že je vždy lepší poslouchat hlas srdce :)

4 Rein Rein | 26. prosince 2017 v 23:42 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]:

Kéž by se tím řídili všichni :) U motýla ale nikdy nevíte, kam poletí, taky může dovést k okraji propasti - on si neuvědomuje, že tam je nebezpečno. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama