Srpen 2013

Ystävä

27. srpna 2013 v 2:18 | Rein |  Myšlenky
Je smutné, jak osoba, kterou jsem ještě před rokem považovala za jednoho z nejlepších kamarádů je najednou tak ... cizí.

Chtěla bych si s tím člověkem promluvit, ukázat, že mi na něm pořád záleží a připomenout společné chvíle. Klidně bych se s tím člověkem i pohádala, pokud by to znamenalo zlepšení momentálního stavu.

Ale to nejde, když z něj mám dojem, že o mě smýšlí jako o nějaké hloupé povrchní huse, která mu nesahá ani po kolena.
Je možné, že si to nemyslí. Třeba jsem jen naštvaná - sama na sebe - a paranoidní a vylévám si to tady, nebo na svém okolí.

Možná jsem prostě pořád jen příliš vystrašená a zbabělá a radějii se vymlouvám na špatný pocit, než abych znovu navázala kontakt...

Asonance

27. srpna 2013 v 1:07 | Snítka |  Hudba
Asonance

Povinně poslechnout. Tahle skupina má prostě něco do sebe. Není třeba slov na úvod, asi bych ani žádná vhodná nenašla. Melodické, smysluplné, ... co víc říct.

...Miluji tradiční nástroje...


...a balady

Rakkaus

20. srpna 2013 v 11:46 | Rein Snítka |  Myšlenky
Jeden můj známý se mě před nedávnem zeptal na otázku, která mě přinutila se nad sebou zamyslet.

Ty jsi nikdy nikoho nemilovala?

Milovala...? Co to vlastně znamená?
Abych byla upřímná, nemyslím si, že něco z toho, co jsem kdy ke komu cítila byla opravdová láska.
Zamilovanost? Poblázněnost? Ano, to je vystihující, ale milovat...?

Dřív bych to asi řekla. Řekla bych "Ano, miluji/milovala jsem ho."
Ale zpětně.. jediné, co mě k tomu napadá je, že jsem byla hloupá a žila jsem ve světě snů, přičemž moje ´láska´ neměla žádnou budoucnost.
Tak jsem se prostě posadila na zem a s odstupem všechno zmizelo. Pravá láska by ale jen tak vyprchat neměla.

A pro to všechno byla moje odpověď asi ne, nejspíš nemilovala.

A přesně z toho důvodu je mi teď tak mizerně.
Jako bych byla kus kamene...