For a moment I forget to worry

28. června 2018 v 13:51 | Rein |  Hudba

How many have to die so that you can fell loved.

 

Just...

4. února 2018 v 20:40 | Rein Snítka |  Myšlenky

... a tak si jednoho krásného dne uvědomíte, že vlastně jenom všem děláte děvku.

Sad story.

Jako motýl

25. prosince 2017 v 2:01 | Rein Snítka |  Myšlenky
"Melodie srdce" je první téma, ke kterému jsem se odhodlala napsat příspěvek. Snad najdu odhodlání i k některému dalšímu z těch následujících.

Srdce je pomíjivé a zároveň dokáže být stálé - připadá mi, jako by to byl takový malý živý paradox, který pohání naše životy, udává naše motivace a základy našim rozhodnutím.

Někdy dokáže udržet stejný cit - stejnou melodii - po celé roky, vybrousí jej k dokonalosti, stane se ryzím a neotřesitelným... Dokud není něčím zásadním narušen rytmus.

Jindy jako by se nemohlo rozhodnout pro jeden styl a mění melodii a znění jednu po druhé v rámci minut. Je třepotavá, nestálá...

Záleží ale na nás a na našem hlasu rozumu, zda svá srdce budeme poslouchat či nikoli. Jestli se pokusíme onu melodii následovat jako motýla létajícího nevyzpytatelně nad našimi hlavami, nebo si na něj raději vezmeme síťku...?
 


Další fňukání

19. prosince 2017 v 22:13 | Rein |  Myšlenky
To aby toho nebylo málo, víte?

Aneb ten pocit, kdy konečně uděláte obecně správné rozhodnutí... ale kvůli vlastním sobeckým pohnutkám, které odporují onomu "vyššímu dobru", jste pak naštvaní a nespokojení.

Něco je špatně :D

Zranění

19. listopadu 2017 v 15:15 | Rein Snítka |  Myšlenky

Kolikrát se vám stalo, že jste svá rozhodnutí dávali za vinu někomu dalšímu? Vsadím se, že častokrát. Pokud ne, jste asi vánoční skřítek nebo dokonalá umělá inteligence nebo tak něco. Chápete.

Myslím, že minimálně jednou se každý dostane do situace, kdy máte pocit, že jednání druhé osoby vás může buď spasit, nebo naopak poslat vaši duši do horoucích pekel. Jako třeba když si myslíte, že jste našli potenciálního životního partnera a on si pak za svoji spřízněnou duši vybere někoho jiného. Někoho, kdo je vám třeba strašně podobný po všech stránkách, jak charakterově tak i fyzicky. Ale na tom nezáleží, protože ta jiná osoba vás stejně něčím předčila. A ať je sebelepší a sebehodnější, nemůžete ji od té doby mít ráda.
Několik měsíců čekáte, až se ten druhý rozhoupe, abyste pak viděli, že se rozhoupal pro někoho jiného. To bolí.
A když víte, že ten druhý by pro vás byl to nejlepší, ten, kdo by vás přiměl být lepším člověkem, napadne vás, že bez něj taková snaha asi nemá smysl.

Tak se stane, že uděláte - z žalu, který dočasně působí jako perfektní výmluva - nějakou pitomost, před kterou jste doufali, že vás ten druhý zachrání. Zradíte svá minulá přesvědčení a poddáte se nižším nutkáním a potřebám, něčemu, co jste strašně moc chtěli udělat, ale nikdy se to nestalo, protože se to přece nedělá! Ale teď za to přece může ten druhý, že?! Ten, na koho jste spoléhali, že vám pomůže a vytáhne vás z bahna, ale on to neudělal, a tak přece máte právo na to, abyste porušili pravidla a zachovali se sobecky...!

Kecy to jsou, děti. Když se to stane, znamená to, že jste jednoduše jenom lidi, kteří uskutečnili špatné rozhodnutí. Nikdo jiný za to nemůže a vaše činy jsou pouze vaše zodpovědnost. Můžete se uklidňovat jedině tím, že jedno velké špatné rozhodnutí z vás ještě nedělá špatného člověka.

Nebo alespoň já se tím uklidňovat budu.

I get caught up

23. září 2017 v 23:22 | Rein |  Myšlenky

Our thing progresses
I call and you come through

Blow all my friendships to sit in hell with you,
but we´re the greatest
They´ll hang us in the Louvre - down the back, but who cares, still The Louvre.

Okay I know, that you are not my type
Still I fall
I´m just a sucker who let you fill her mind

But what about love?
Nothing wrong with it
Supernatural

Catfish and the Bottlemen

23. září 2017 v 17:24 | Rein |  Hudba
S touhle kapelou mě seznámila nejúžasnější spolubydlící, jakou jsem si během léta v zahraničí mohla přát. Jejich (mimo jiné) písničky budu mít už napořád spojené se vzpomínkami na ty naprosto skvělé prázdniny.





I never think through things
I never get time
cause I don´t think things through
...
I´d love you but I need another second to myself

Golden days

30. srpna 2017 v 7:24 | Rein |  Myšlenky

I hate saying goodbye. I'm not good at it at all. At least for this time it wasn't so hard, but still...

"I will see you again. Have a good time."

Yea. I wish. But nothing can beat the chill and speaking until 3AM with you. Golden days. And nights.


House of memories

22. srpna 2017 v 0:49 | Rein |  Hudba
If you´re a lover, you should know,
the lonely moments just get lonelier the longer you´re in love, than if you were alone.

Memories turn into daydreams - become a taboo.


Do I wanna know?

23. července 2017 v 20:58 | Rein |  Hudba

Poslední dobou moje oblíbená a často poslouchaná písnička.
Až později mi došlo, jak moc se s ní můžu ztotožnit.





Kam dál